V r. 1398 se objevuje Borušov s lesy mezi třebovským zbožím, které zapsal markrabě Jošt Heraltovi z Kunštátu. V r. 1490 zapsal další z držitelů třebovského zboží Jiří Hrabiště Kostka z Postupic hrad a město Moravská Třebová a vsi panství, mezi kterým byl Borušov uveden jako ves náležící ke třebovské faře, Janu Heraltovi z Kunštátu a Pulmova, který panství ještě téhož roku zapsal Ladislavu z Boskovic. Ves později patřila třebovskému špitálu. Stav obce v 17. a 18. století Před třicetiletou válkou bylo v Borušově na panství Moravská Třebová 11 usedlých a při druhé lánové vizitaci r. 1677 jich bylo zjištěno 12. Podle výměry pozemků byl ve vsi 1 usedlý na výměře větší než 1 lán, 2 na výměře 2/4 až 7/8 lánu a 8 bylo chalupníků. Nový usedlík byl chalupník. Ve vsi byla dále neobsazená 1 stará poustka. Byl zde v té době mlýn o 2 složeních a ve vsi se udržela rychta. Podle tereziánského katastru moravského bylo ve vsi 175,2 měř. orné půdy, 7,3 měř. zahrad, 2 měř. pastvin a 10 měřic lesů. Z luk bylo ročně 8 fůr sena. Robotovalo zde 10 domkářů s 1 pěším 10 dnů v roce.
Stav obce před rokem 1850 Podle Wolného zde byla ve třicátých letech 19. století hospoda a mlýn, ves byla přifařena ke Starému Městu. Koncem feudálního období v r. 1843 žilo v Borušově 158 obyvatel, z toho 72 mužů a 86 žen ve 22 domech se 32 domácnostmi. Z nich se 11 živilo zemědělstvím, 2 řemesly, 1 oběma uvedenými zároveň a u 18 domácností není způsob obživy uveden. Ve vsi byla 1 dědičná rychta s výměrou 104 jiter, 5 podsedků s 16 až 24 jitry, 6 domkářů s výměrou půl až 2 jitra a 10 domkářů se zahradou i bez ní. V největších selských usedlostech byli obvykle hospodáři ku pomoci 1 pacholek a 1 děvečka. Podle údajů z r. 1841 bylo v obci 12 koní, 1 býk, 18 volů, 38 krav a 16 kusů mladého dobytka. Desátky ze vsi byly odváděny vrchnosti pro špitální statek v Mor. Třebové. Místem trhu pro Borušov byla Moravská Třebová nebo Mohelnice. Většina domů ve vsi byla postavena z kamene či nepálených cihel, stodoly byly dřevěné, kryté šindelem nebo slámou. Domy byly účelně zařízeny. Žádný dům nebyl pojištěn. Ve vsi byl 1 moučný mlýn s 1 složením, jenž mol být v provozu pro nedostatek vody jen několik měsíců v roce, přičemž pomlel nanejvýš 300 měřic obilí, což nestačilo místní spotřebě.

Správní vývoj obce od roku 1850 Do r. 1849 byla obec Borušov součástí panství Moravská Třebová. V r. 1850 byla začleněna do politického okresu Moravská Třebová a v rámci soudní správy do soudního okresu Moravská Třebová. V r. 1869 se stal Borušov součástí obce Prklišov, odkud se osamostatnil v r. 1875. Po záboru pohraničí v říjnu r. 1938 připadl spolu s většinou politického okresu Mor. Třebová až do skončení války pod správní okres (Landrat) Moravská Třebová v župě Sudety (Sudetengau). V r. 1945 byl obnoven předválečný stav a obec náležela v letech 1945-1949 pod správní okres Moravská Třebová v zemi Moravskoslezské. Po reorganizaci v roce 1949 připadla do r. 1960 pod správní okres Moravská Třebová v Brněnském kraji. Po další reorganizaci v r. 1960 se stal Prklišov osadou Borušova a od r. 1960 se stala osadou Borušova obec Svojanov. Všechny se později staly částmi obce Staré Město, s nímž se Borušov sloučil od 1. ledna 1976. Odtud se Borušov s částmi Prklišov a Svojanov osamostatnil v r. 1990. K Borušovu patří samota Nový Borušov – Borušovská kovárna a víska Na Kopci.

Živnosti a řemesla
Z živností a řemesel je zde uvedeno: hostinec, kovář, krejčí, obchod vejci, obuvník, stolař. Byl zde lesní revír velkostatku Moravská Třebová (1865).

Vývoj obce v letech 1945 až 1989
Obyvatelstvo bylo zaměstnáno v zemědělství a v průmyslových podnicích v Moravské Třebové. Zdejší JZD integrovalo s JZD Dětřicho, JZD Petrušov a JZD Staré Město ne JZD Pokrok Staré Město. V obci bylo postaveno 7 zemědělských objektů (porodna prasat, výkrm telat, dva kravíny, bramborárna, hala na stroje a truhlářská dílna). V tomto období byly v obci vybudovány požární zbrojnice a kulturní dům, obec byla napojena na obecní vodovod a bylo zařízeno veřejné osvětlení. V r. 1988 zde bylo 195 obyvatel, 42 domů a 57 bytů.

Vývoj od r. 1990
V Borušově působí obchod smíšeným zbožím a pohostinství, v kulturním domě je umístěna veřejná knihovna. Ze spolků a občanských sdružení je v obci činný Sbor dobrovolných hasičů. Obec plánuje úpravu Borušovského potoka, vybudování čistírny odpadních vod a plynofikaci obce. V obci je vybudováno víceúčelové sportovní hřiště.

Historické fotografie jsou uveřejněny s laskavým svolením p. - http://www.schoenhengstgau.eu/